VÍKENDOVÁ PARÁDA

Nedalo mi to a sepsal jsem reportáž z tohoto soutěžního víkendu. Pro nás středočechy byl nabitý a počasí vyšlo na jedničku!

V sobotu se létalo v Lipencích. Vláďa Kozák se svými druhy z Lipeneckého klubu uspořádal tradiční Podzimní Lipenecké větroně. Ranní cesta do Lipenců byla prosluněná až do doby, než jsem vyjel z tunelu, který ústí nad soutokem Berounky a Vltavy. Tam čekala mlha a ojíněné stromy. Brr. Podzim se hlásil o slovo a my mrzli a čekali  až se mlha rozpustí.

Naštěstí bufet fungoval a tak to, aspoň u mě, spravilo několik čajů s kapkou rumu :-). Po desáté hodině se mlha začala rozpouštět. Vláďa nás jemným hlasem požádal abychom začali soutěžit a my ho bez připomínek poslechli. Soutěž to byla parádní. Krásné počasí a z počátku celkem slabý vítr. Ten se ovšem časem otočil a tak jsme v průběhu soutěže přepichovali gumicuky. Vítr foukal z boku a tak se párkrát stalo, že jsme rozmotávali šňůry, ale drtivá většina startů proběhla bez problému, neboť jsme uposlechli pořadatele a gumy jsme poctivě stahovali. Létaly se tři kategorie větroňů a obsazení bylo výborné. Obzvlášť v kategorii A2, kterou létalo 22 soutěžících! Sleduji stoupající oblibu kategorie ARC A2. Potvrzuje to mojí teorii, že chceme stavět a létat s jednoduchými, skladnými a hezky létajícími modely. A to Á dvojky splňují. Také výběr modelů je obrovský. Teď ale zrovna pozoruji vlnu Expe. Také jedno stavím (již dva roky :-)). Můj Thor sice létá krásně, ale chci  ještě jeden model do silnějších ale větrnějších podmínek.  Soutěž krásně “odsejpala” a kromě jednoho rozbitého modelu kategorie ARC, myslím z dílny Gejzy Mateho, jsme ani nic dalšÍho nerozbili. Bylo celkem dost nuliček z důvodu přistání mimo letiště. To bylo částečně způsobeno i tím, že pro některé z účastníků to byla první soutěž.

Chci Vláďovi Kozákovi poděkovat. Udělat 4 soutěže takovéhoto rozsahu za rok, s oficiálními časoměřiči, bufetem… klobouk dolů.  Po jedné odpoledne bylo dobojováno. Medaile a diplomy rozdány a nám nezbývá, než se těšit na Lipenecké jaro.

V neděli se na kladenském letišti soutěžilo na dvou místech. A návětrné straně plochy se usadili volňáskáři. Vrcholil jubilejní, desátý, ročník seriálu soutěží Žehrovické házedlo a to rovnou dvěmi soutěžemi, čtvrtým a přeloženým prvním kolem. Letošní ročník organizovali Pavel Bačina a Jirka Hloušek. Kategorie Házedla a A3. Soutěž hlavně pro děti z kladenského a žehrovického modelářského klubu již tadičně doplňují mladí modeláři z Drozdova. Ale létali i junioři a dospělí. Jen ta účast s věkem nějak řídne…

Na závětrné straně letištní plochy se usadili účastníci dalšího seriálu soutěží – Sluka Cup. Je to místní specialita, takové soutěžení pro radost. Jeden společný slabý a krátký gumicuk nespecifikovaných parametrů 🙂 a dvě kategorie. Monotyp Sluka a ARC A2. Max jsou 2 minuty, 5 startů a každý se počítá. Tím jak létáme na jedné gumě se nedá moc taktizovat. Prostě čekáme až na nás přijde řada a šup do vzduchu. Počasí bylo skvělé. Téměř bezvětří slunečno, termika tak akorát. Je s podivem, že nakonec nebyl nikdo “plný”. V poledne bylo hotovo. Diplomy, foto a šup domů k mámě na oběd :-).

Všechny tři soutěže o kterých jsem psal byly letos poslední RC. Zůstává nám jen Velká korespondenční soutěž větroňů. Příští víkend dělá Mirek Dvořáček volňásky v Jihlavě a další víkend pořádá Pepa Kubeš historické volňásky na Panenském Týnci a to v sobotu i v neděli!
Pro mě osobně to byla krásná tečka za letošní RC sezonou klasických soutěží, podtržená skvělým počasím. Už přemýšlím, co na příští rok. Nápadů mám dost, ale chce to promyslet. Nejen modelařením je člověk živ a jde o to, aby toho nebylo moc. To se potom potěšení vytrácí..

Fotky jsem použil svoje a z rajského alba Michala Kohutiče. Další foto Jirka Hloušek.

Přeji vám krásné podzimní dny, aspoň takové, jaké byly tento víkend!
Jiří Hruška

Rajské album Michala Kohutiče

Rajské album Vládi Valenty