Stopa Jurije Sokolova

Ještě se jednou vrátím k modelu Jurije Sokolova Ju-52. Tento model u nás vzbudil velký zájem, díky publikaci článku našeho slovenského kolegy Pavla Rábeka na našich stránkách.

Model JU52 ale u nás není rozhodně novinkou.  Model byl v Česku několikrát popsán. Například v časopise RC modely, viz níže uvedený článek.

V našich Informačních listech číslo 105 z roku 2008 byl model také představen. Jenom autor se nepodepsal, nebo jej Jirka Balej neuvedl.

Dále byl uveden i zde, na našem webu. Článek napsal Honza Kypta, jehož zdroj jsem přepoužil.

Ale určitě je dobré se na tento zajímavý a elegantní model v detailu podívat znova.

Rozměrově je model velký. Rozpětí je 3 metry, délka trupu je 1,53 metru a Jurij Sokolov jej dokázal postavit velmi lehký, kolem jednoho kilogramu. Je zajímavé, že na soutěži s větroněm JU-52 poprvé létal na mezinárodní soutěži v Maďarsku v roce 1949, kde model ulétl. Neměl determalizátor. Ostatně úlet býval u výkonných modelů běžná záležitost.

Model byl publikován v knize „Létajuščije moděli“, autorů I Kostěnka a E Mikirtumova vydané v roce 1952 ve Státním nakladatelství dětské literatury Moskva – Leningrad. V Československu byla tato kniha vydaná pod názvem ” Modely letadel ” v roce 1954 ve Státním nakladatelství dětské knihy Praha. Knihu přeložili Pavel Kudrický a Milan Hořejší.

V knize je uveden plán, který není v měřítku, ale je okótovaný a lze jej rozkreslit. Práce je to velká, ale u sovětských plánů, tak jak jsem je poznal, je to zcela běžná věc. V některých sovětských publikacích je popsán i postup, jak to udělat. Dále je v knize stavební popis modelu.

A zase ti Češi mají všechno jinak

Do této doby jsem byl nadšený ze všech informací, které byly uveřejněny.

Pohledal jsem na ruském internetu a dostal se mě do ruky originál zmíněné knihy, vydání z roku 1952.

A tady začala záhada. V dané knize takový model nebyl. Díval jsem se několikrát, zda náhodou není kniha neúplná. Jenže kniha, respektive její kopie vypadá, že je celá, ale neobsahuje zmíněné stránky, které uvádí český překlad. Upřímně docela mě to vykolejilo. Kontroloval jsem seznam kapitol a ten téměř sedí s českou verzí. Krom toho konce.

Dle české mutace, byl model uveden až na stránce 120 a tato kniha končí kapitolou začínající na straně 77 a končí na straně 95. Následuje tiráž knihy. Z toho usuzuji, že kniha je celá.

Mohu tedy jen spekulovat, že se autorům dostala do ruky jiná mutace tohoto díla, kde zmíněný model byl, anebo čeští autoři se prostě nespokojili s rozsahem knihy, a protože měli další materiály, tyto do české podoby knihy přidali.

Mimochodem, v sovětských modelářských knihách v padesátých letech, nejsou uváděni autoři modelů. Opravdu jsem se snažil je najít (bylo to v jiném bádání o sovětských modelech), ale ti tam opravdu nejsou.

Proto mě překvapuje, že je v českém vydání uveden Sokolův model jmenovitě.

Uvedení modelu v české mutaci knihy je určitě dobrý počin. Díky tomu máme prokázaný zdroj, období a autora.

Svět je skoupý na informace

Když k tomu všemu přičtu, že v českém dobovém tisku (Letecký modelář apod.)  obvykle informace ze sovětského modelářského života byla sebranka agitačních textů s minimem odborných informací, kde přiložené zjednodušené plánky nelze použít, jsou podrobné informace společně se stavebním plánkem opravdu počin.

Přes známé jsem obdržel pdf soubor s naskenovaným plánem. Plán je v azbuce a vypadá poměrně autenticky. Udělal jsem pokus a plán z jednotlivých listů složil. Výsledek uvádím. Při pořizování kopie plánu došlo k deformaci předlohy a není možné jej správně složit. Tedy další neúspěch ve hledání zdrojů informací.

Co je na tomto plánu ale důležité, je toto:

Z toho je vidět, že jednotlivé listy plánu jsou přílohou jakési tiskoviny, která pravděpodobně oficiálně vyšla v Sovětském svazu. Bohužel zatím jsem nedokázal zjistit ve které. Ve zmíněné knize „Létajuščije moděli“ to asi nebude. Zde je v předmluvě řečeno, že jde o seznamovací materiál s radami, jak stavět modely pro zájemce o modelářský sport a není to metodický a výukový materiál pro modelářské kroužky. Nevěřím, že by takový složitý model byl součástí této knihy.

Ruské modelářské weby jsou poměrně problematické. Jsou skoupé na informace. My, co jsme zvyklí na vyhledávání informací na západní straně, se musíme brodit na východě spoustou nezabezpečených a nebezpečných webů, kde se informace o historických modelech nacházejí velmi sporadicky. I tak občas na něco narazíme. Ale v případě Jurije Sokolova tam nic není….

Náhodně jsem narazil na krásnou propagační fotografii sovětských mládežníků, držící model, který není nepodobný JU-52. Po bližším ohledání je to model podobný. Přesto fotografii uvádím, stojí to za to.

Fotografie dokladuje, že koncept trupu a lomení do V byl v Sovětském svazu používaný. Uložení výškovky je u tohoto modelu ale na kýlu, nikoliv na trupu jako u Sokolova modelu.

Co víme o Juriji Sokolovovi

Jurij Sokolov se narodil v roce 1924 v Moskvě. Modelařit začal v roce 1936. V padesátých letech minulého století patřil mezi významné sportovce v kategorii větroňů A2. V roce 1957 a 1959 se umístil na Mistrovství světa na druhém místě.

V časopise Letecký modelář číslo 4 z roku 1953 zveřejnil článek o sovětských modelářích. Sokolovův model JU-52 byl zde nakreslen ve zjednodušeném plánku.

V Leteckém modeláři číslo 2 v roce 1954 je pak další článek o sovětských modelářích, kde krom jiných špičkových modelářů je uveden i Jurij Sokolov.

Velice okrajově se o něm zmiňuje i Letecký modelář číslo 11 z roku 1955.

První seznámení s jeho modely kategorie A2 bylo v roce 1956 v časopise Letecký modelář číslo 1 se objevil krátký článek s jednoduchým velice nejasným třípohledovým plánkem jeho modelu kategorie A2 Byly uvedeny i souřadnice profilu.

V našem časopise LM 9/1957 pak byl uveřejněn další plán modelu Sokolova, a to z Mistrovství světa z roku 1957. Tato Sokolova koncepce modelu pak byla používána ještě začátkem šedesátých let. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Další zmínku o Sokolovi jsem objevil v časopise Modellflyg bladel ze Švédska číslo 2 z roku 1958. Je zde uveden zjednodušený plánek jeho A2 jak z roku 1956 ten menší, tak z roku 1957. Plán je doplněný krátkým popisem ve švédštině. Jsou zde uvedeny profily, které byly použity na modelu.

Ještě jednou ten samý výkres větroně z MS v Československu 1957. Profil je tam nakreslen jednoznačně, není to taková malůvka. Autorem tohoto zjednodušeného plánku je Radoslav Čížek.

Ve francouzském časopise Model Avia byl pak uveřejněn Sokolovův model z roku 1959, tedy další vývojový krok vycházející z téže koncepce. Pro zpevnění křídla byla použita diagonální žebra.

Pak jsem objevil další zmínku o Juriji Sokolovovi a to v ročence Aeromodeleru 1959-60. Zde je výsledková listina Mistrovství Světa v Belgii v roce 1959, kde Jurij Sokolov obsadil 2. místo v kategorii A2.

Ještě detailní fotografie – hrbí se stejně jako já 😊

V roce 1961 se Sokolov zúčastnil mistrovství světa v jiné kategorii. Byly to Wakefieldy. V této pro něj netypické kategorii obsadil celkově 20. místo.

Je zajímavé, že s modelem jeho koncepce tento rok zvítězil v kategorii A2 jiný sovětský modelář Averjanov.

Averijanův model Sokolovy koncepce byl uveřejněn v sovětském tisku.

V roce 1963 na Mistrovství světa byl Sokolov vedoucím družstva. Již aktivně nereprezentoval. Jeho svěřenci však létali s modelem jeho koncepce. Tým získal zlatou medaili. Foto z ročenky Aeromodelleru 1963-64, Sokolov je druhý z leva.

Fotografie nalezené na ruském webu pana Walerije Gorynina (+2020)

Sokolov vlevo a Zapašnyj v pravo. Reprezentace v kategorii wakefield.

Část sovětského družstva v kategorii wakefieldů. Sokolov je první zprava. Známý modelář Zapašnyj je první zleva.

Sovětské větroňářské družstvo. První zleva je Sokolov. Na této fotografii je vidět, že modely reprezentace byly Sokolovovo dílo.

Stopa zmizela

Bohužel další informace o tomto nadaném modeláři jsou nedostupné. Stopa zmizela. Možná časem se ještě něco objeví, ale nyní je to maximum, co jsem byl schopen získat. Sovětské modelářství je v podstatě zahaleno mlhou. Byť jsme patřili mezi „Soc-Demo“ státy, u nás se příliš mnoho informací neobjevovalo. Přestože se sovětské modelářství posouvalo vpřed, jak znalostmi, tak technologicky, u nás se informace objevovaly jen sporadicky. Ale to je již historie, kterou nemůže nikdo změnit. Mám ještě několik materiálů, které jsem poslední dobou nasbíral. Pokud bude příležitost, tak je po úpravě a překladu zveřejním.

Jiří Hloušek

Zdroj:

Časopis Letecký modelář

Časopis Annual Aeromodeller

Časopis Modellflyg bladel

Kniha „Létajuščije moděli“, autorů I Kostěnka a E Mikirtumova

Web Waleryii Gorynina

Informační listy

Web SAM95.CZ