Sovětský sirotek

Když mi poslal Jirka Veinfurt fotografie rozestavěného modelu, byl jsem potěšen, protože se mi model velmi líbil. Tato A2 má jednoduchou konstrukci, bezprůřezový trup a žádné komplikace s lomenou výškovkou. Prostě A2 jako fík.

Na jeho fotkách je vidět i podklad, dle kterého Jirka model stavěl. Tak jsem se pustil do hledání podkladu. Ten byl nalezen v časopise RC modely číslo 9 z roku 1998. Co mě ale zaujalo byl uvedený rok na plánu 1951.

A tady je samotný článek v barvě

To nemůže sedět

Když se na model pořádně zadíváte, model nemůže být z roku 1951. Jaká pravidla v té době platila?

Stačí se podívat na článek, který vyšel na našich stránkách. Autorem článku je Roman Fousek a stejné podklady uváděl i Honza Kypta v minulosti.

celková plocha modelu,( skládala z plochy křídla + plochy VOP), která byla stanovena v rozmezí 32 – 34 dm2. Minimální váha 410 gramů Z čehož vyšlo minimální plošné zatížení 410:34 = 12,06 gramů na dm2.

Minimální průřez trupu byl stanoven podle vzorce S celková (plocha)/ 100. Počítalo se z horní celkové plochy 34 dm. Min průřez trupu byl výpočtem stanoven na 34 cm2.

Změna přišla až pro rok 1954 (v Čechách až od roku 1955), kdy byl z pravidel vypuštěn minimální průřez trupu 34 cm2. Takže model musel vzniknout až po roce 1954 či později. Díky fotografiím Jirky Veinfurta, známým a kamarádům, se mi podařilo najít zdroj, podle nějž byl plánek nakreslen. Je to kniha „Aviacionnyj Modělizm“. V azbuce to nevypadá tak bizarně.

Kniha vyšla v roce 1960. V knize je uvedeno několik modelů s poměrně zevrubným popisem stavby v několika kapitolách.

A nyní jak uvažuji o době vzniku modelu. Kniha vyšla v roce 1960. V té době se knihy připravovaly většinou několik let. Předpokládejme dva roky. To znamená někdy v letech 1958 -59. V knize se odkazují na data kolem roku 1957, což by odpovídalo právě výše uvedeným letům. Když se na model podívám, je poměrně moderní konstrukce, žádné přepážky trupu, pouze „žbrdlínka“, žádná lomená výškovka, takže to vidím na období mezi lety 1954 -55. Myslím si, že pozdějším datem vzniku nikdo nic nezkazí.

Co je v knize uvedeno?

Model je umístěn v kapitole „Fjuzeljažnaja Moděľ planěra”. V knize jsou dva nákresy modelu. Ten první je trochu menší. Na nákresu je údaj 1600 mm – to je rozpětí, nikoliv stavební rozpětí.

Ten druhý je větší a dá se z něho čerpat při překreslení plánku. Zde je již uvedena správně stavební délka půlky křídla 810 mm.

Na trupu jsou uvedeny dva boční háčky. Hlavice modelu má dvě bočnice, mezi nimi jsou smrková „žbrdlínka“ z lišty 3×3 mm. Profily bohužel nemám kvalitně naskenované, kniha se nedala dobře ohnout. Tady si můžete pomoci uvedenými profily z časopisu RC modely.

Můžeme předpokládat, že je použit tehdy vyzkoušený profil NACA 6409 i když mě výpočet vyšel na 10%. Na výškovce snížený CLARK nebo profil typu „CRD“, tedy Co ruka dá.

Na další stránce je pak uveden soupis veškerých smrkových lišt použitých v modelu i uvedeným počtem. Délka lišt je 65 mm, což mne udivuje a předpokládal bych, že jde o centimetry. Můžeme předpokládat, že se autor knihy dopustil chyby, které si nikdo při korektuře nevšiml.

Na dalších stránkách zevrubného popisu jsou zobrazeny jednotlivé konstrukční detaily. Takže se dozvíte, jak tyto detaily byly autorem řešeny. To určitě významně pomůže ve stavbě.

Zde je vidět, že hlavice modelu je vyskládaná z několika kusů. Současně je vidět umístění bočních háčků a kolíčků na udržení křídla. Co je zde ale také vidět, je jeden detail, tím je uložení křídla. Lože křídla není součástí trupu. Zde je nakreslena pouze rovná plocha. Je to tedy jinak než na plánku z RC modelů, respektive tam to není nijak zvýrazněné. Ale pojďme dál, k loži křídla se ještě kniha vrátí.

Zakončení trupu je provedeno tak, že jsou nosníky svázány.

Když vynechám instruktáž, jak řezat žebra, které jsou na obrázku číslo 158 a 159, tak se dostaneme k lomení ucha, které zanesl do plánku v časopise RC modely autor ve shodě s knihou, tedy 10 stupňů.

Zakončení křídla je též uvedeno na obrázku. Tedy nalepit koncový oblouk k poslednímu žebru nad dolní nosník a horní nosník odříznout u posledního žebra.

Konečně se dostáváme k uložení křídla. Křídlo je uloženo do segmentu/pilonu, který je zalepen do středu křídla. Tento má dolní hranu rovnou. Touto hranou pak přiléhá na rovnou plochu trupu a celek je přivázán gumou.

Toto není z plánku v časopisu zřejmé. Kdyby se mi Jirka Veinfurt ptal, zda má toto předělávat, tak odpovím, že to nemá cenu, je to v podstatě detail. Když model stavěl, neměl tento podklad k dispozici.

Pro toho, kdo si chce model postavit jako volný, je zajímavý detail „determáku“. Je zde uvedeno, jak vytvořit mechanizmus z drátu.

A pak vysvětlena funkce

Závěrem je rada, jak model zalétat. To ale nemusím tady popisovat. Každý zkušený modelář ví.

Nic není tak jak vypadá

Protože jsem měl jen naskenované listy, týkající se modelu, chtěl jsem se do knihy skutečně podívat. Když jsem hledal danou knihu na internetu, narazil jsem na knihu stejného jména od stejných autorů, leč obálka vypadala jinak. Začal jsem ověřovat co je to za knihu. Domníval jsem se, že je to ta samá kniha, jen s jinou obálkou. Knihu se mi podařilo opatřit a začal jí zkoumat. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že žádný podobný model v knize není. To mě značně znejistělo, protože některé kapitoly byly stejné v obou knihách ale uvedené modely byly jiné. Pak jsem se ale podíval na předsádku a bylo to jasné. Kniha vyšla ve dvou vydáních.

První vydání bylo v roce 1956 a tudíž modely odpovídaly konstrukcím kolem roku 1952-53. Druhé vydání z roku 1960 bylo upraveno tak, aby modely stejných kategorií odpovídaly tehdejším pravidlům a odpovídajícímu pokroku v moderních konstrukcích. Tak se stalo, že došlo například k chybné interpretaci délky nosníků v seznamu materiálu (v prvním vydání byly správně délky v centimetrech) a kapitola „Zalétávání modelu“ má uvedenou kresbu modelu odpovídající modelu uvedeného v prvním vydání.

První vydání

Druhé vydání

Ve druhém vydání došlo k redukci některých vysvětlujících obrázků, proto nesouhlasí číslování.

Kdo byl A. Serov?

V časopise RC modely je uváděn jako autor A. Serov. Jaké je jeho křestní jméno nevíme (Arkadij nebo Alexej?.. ). Proč to celé zmiňuji?

Jméno autora není uvedeno ani v celém návodu ba přímo nikde v knize. Nevíme o něm vůbec nic, nevíme tedy vůbec kdo je autorem.

Dle mého není vůbec jasné, zda nějaký Serov kdy existoval a pokud ano, zda byl vůbec modelář natož konstruktérem a autorem takového modelu.

Doporučoval bych na modelu autora neuvádět, a tudíž se neřídit informací uvedenou v časopise RC modely. Nedá se nikde ověřit. Pokud vám ale nějaký autor na modelu chybí, pak tam můžete dát DOSAAF.

Bezejmenný sirotek

Autor tedy není prokázán a nikde se jeho jméno nevyskytuje. V podstatě nemáte ani jak model pojmenovat. On žádný název v knize nemá, tedy pokud nechcete použít název kapitoly z knihy: „Fjuzeljažnaja Moděľ planěra“.

Závěrem

Je škoda, že nemáme fotografii modelu z tehdejší doby. Nevadí. To u mnoha modelů, které se v současné době stavějí nemáme také. U některých nemáme bohužel ani jistotu, že tak skutečně vypadal, nebo že takový model tehdy skutečně existoval. Paradoxně, většinou máme autora. My ale v našem případě díky autentickým podkladům můžeme s čistým svědomím říci, že tento model je historický, protože je zveřejněn v autentické tiskovině.

Tedy na začátku byly fotky Jirky Veinfurta a článek v časopisu se šotkem. Díky okolnostem jsme se seznámili s krásným modelem, který stojí za to postavit. Paradoxně je sirotek, neznáme autora a nevíme ze kterého roku přesně model pochází. Ale můžeme s jistotou určit období a prokázat původ modelu.

Jiří Hloušek

Zdroj:

Časopis RC modely

Kniha Aviacionnyj Modělizm druhé vydání 1960