Ohlédnutí za MČR

Ohlédnutí za MČR

Vážení kolegové a příznivci. Téma MČR 2021 je stále živé, a tak se podívejme na další ohlasy.

Jako první uveřejnil svůj článek náš kolega ze SAM78 Květoslav Štorek v podstatě ihned po skončení soutěže. Mnozí jste tento článek četli ale mě nedá na něj upozornit. Díky Slávku za tvůj pohled na věc.

https://sam78.cz/2021/08/31/mistrovstvi-republiky-historickych-modelu-2021/

Velmi kladnou reakci napsal Petr Hrubý na stránkách KHMM. Moc mu za ní děkujeme a tady se na ní můžete podívat.

Pohled na volné modely sepsal a uveřejnil Jarda Drnec na stránkách LMK Kladno, kde je hodně příznivců historického volného letu. Jarda se zamýšlí nad jednotlivými kategoriemi. Myslím, že úbytek zájmu Jardu velmi trápí. Nedivím se, protože jsou to jeho oblíbené kategorie.

A ještě jedno ohlédnutí za MČR, tetokráte od Martina Hurdy z pohledu účastníka volných kategorií. Naleznete zde i několik pěkných fotografií.

Každý se se svými zážitky musí nějak vypořádat. Tak já to zkusím tímto pokusem o zajímavou formu shrnutí této soutěže.

Začal bych některými čísly. Jirka Hruška psal ve svém článku kolik se přihlásilo modelářů, kolik bylo kategorií a kolik modelů. V reálu to vypadalo následovně. Po uzávěrce přihlášek jsme očekávali, že se soutěže zúčastní 231 modelů všech vyhlášených kategorií. Z prostého výpočtu vycházelo na jeden soutěžní den v průměru 77 modelů x průměrné 4 starty což dělá 608 startů na den plus rozlétávání. Peklo, že?

“Díky” počasí to však bylo o něco méně. Dle mých počtů létalo „jen“ 141 modelů, takže byl průměr na den 47 modelů a 188 startů plus rozlétávání. Řada soutěžících, kteří byli přítomni, nebyli schopni díky okolnostem ulétat všechny své modely, které do soutěže přihlásili. Naši časoměřiči se činili, jak nejlépe uměli a byli zcela nestranní. Napsali několikrát nulu i když let trval více jak 20 minut. Sám jsem to odzkoušel, hned první den, když po lopotivém letu jsem přistál s mým Saturnem o metr mimo vytýčenou plochu. Takže palec nahoru.

Přihlášky do soutěže probíhaly tak, že nejprve se nepřihlásil nikdo. Pak jsem tam vložil přihlášku já a 14 dní se nic nedělo. Těsně před uzávěrkou se strhl uragán a přihlásili se v podstatě všichni najednou 😊. Někteří modeláři v rychlosti napsali nepřesně jméno modelu či autora a museli jsme je opravit, pokud jsme to zaznamenali. Evidentní nervozita z vyplňování byla veliká.

Nejpopulárnější kategorie, uvádím počty přítomných modelů, nikoliv přihlášených před soutěží.

 OTVR (13 modelů přítomných na startu, včetně těch, co se nedostaly do vzduchu), OTVR-A2 (11 modelů na startu), ½ Texaco (10 modelů na startu), OTMR AB (10 modelů na startu), Electrorubber (17!! modelů na startu a všechny letěly), Oldtimer 400 (11 modelů na startu a všechny letěly), ALOT (11 modelů na startu), NMR (14 modelů na startu).

Nejpočetnější zastoupení v té hromadě modelů měla konstrukce Bronislava Sokolíčka Sokol 465-G, celkem 9 modelů. Electrorubber by mohla být monotypová soutěž, a začíná to být nuda.

Nejstarší konstrukcí v závodním poli byl původní RC-model od Chestera Lanza, RC One. Je z roku 1934 a je to pradědeček rádiák. V poli byly zastoupeny dva modely a oba svůj závod odlétaly.

A ještě několik kuriozit.

Na tomto obrázku je elektrárna Počerady, nejproblematičtější tepelná elektrárna u nás, která nejvíce čadí. Pamatuji, jak vesničkou Hrádek v sedmdesátých létech projížděly kolony Tater s betonem po celý den na její stavbu.

Ale pojďme se ještě zmínit o nedalekém kopci Oblík (místní říkají Hoblik, většina původního obyvatelstva byla německá). Tento byl navštěvován i Kelty. Je zde umístěn nějakými blouznivci „energetický bod“. Ezoterici tvrdí, že odtud vyvěrá z hory pozitivní energie. Postavil jsem se k němu abych to vyzkoušel. Mohu potvrdit jen to, že jsou odtud vidět nejméně tři elektrárny, takže již chápu, proč je „energetický bod“ zrovna tam…

Moje ilustrační foto z jarního výletu

Tady je koupaliště. Je umístěno ve vesnici Hrádek, kousek od letiště. Jeho majitelem je „GURU“ všech amatérských pilotů, kteří se od sedmdesátých let s různými „hadrolety“ pokoušeli létat. Pana Kodýtka si určitě pamatují i ti, co pracovali v hangáru F na Ruzyni. Člověk, který se nebojí letět téměř s čímkoliv. Jeho stroje má ukryty ve stodole.

Tento mrtvý hmyz je druhý největší motýl v Česku. Je to lišaj svlačcový, Agrius convolvuli, kterého jsem našel v trávě u letiště.

Kousek odtud jsme našli házedlo, které během léta uletělo lounským modelářům.

Ještě dovětek.

Když jsem odjížděl na Ranou, byl jsem strašně nervózní. Měl jsem obavu z počasí, z toho, zda se nám to podaří všechno zařídit, aby to klaplo. Ve čtvrtek byly trochu zmatky s ubytováním, ale vše se vyřešilo, zbytek fungoval tak jak měl.

Když jsem odjížděl z Rané, říkal jsem si, že to vlastně vůbec nebylo špatné a že se to i kolegům líbilo. Mě ještě čeká práce to celé uzavřít, i když jsou již diplomy a medaile rozdány. Musíme se ještě na vše podívat s odstupem času, asi najdeme věci, které by se daly udělat jinak. Bohužel, to je již takový úděl organizátorů.

Zda bude příště, nevím, nejsem prorokem. Energetický bod mě ve věštění nepomůže…

Jirka Hloušek

A nakonec ještě moje rajská galerie ze soutěže.