LÉTÁNÍ NA VELKÉ DOBRÉ

V pondělí 16.3. jsem se po necelých dvou týdnech dovolené vrátil zpět do Čech. Do Čech, které vypadají úplně jinak, než když jsem z nich odjížděl. Jsme svědky něčeho, co si zřejmě nikdo z nás nedovedl představit ani v nejdivočejších snech. Byť jsem přiletěl z Asie, karanténu jsem nedostal… Ale naordinovali jsme si dobrovolnou rodinnou dvoutýdenní karanténu, kdy se straníme osobním kontaktům s rodinou i přáteli. Šlo to jednoduše, mé tři děti mají VŠ, SŠ i ZŠ zavřené, manželka učitelka vyučuje online z domova a já nastoupil na “dobrovolné” několikaměsíční neplacené volno. Naštěstí vycházky do přírody ještě nikdo nezakázal a počasí tohoto týdne přímo vybízí k venkovním aktivitám, samozřejmě tam, kde nikoho moc nepotkáte. 

A tak s Honzou jezdíme na modelářskou plochu Doberského letiště. Stejný nápad mělo každý den i spoustu jiných modelářů, ale plocha je velká, a tak se jednotlivci nemají šanci potkat, když nechtějí.  Počasí na pouštění letadel je tento týden naprosto výjimečné. Teploty mezi 15 až 17 stupni Celsia, mírný vánek šikmo až podélně plochy. V úterý jsme úspěšně zalétali házedla, ve středu jsme úspěšně rozsekali větroň kategorie RES a dnes, tedy ve čtvrtek jsme si parádně zalétali se Slukami. Takový rodinný miniSluka Cup. Také jsme testovali nový gumicuk, který jsem koupil na Ebay.

Začnu asi s tou gumou. Vzhledem k tomu, že klasické červené a modré gumy již dosluhují, vyvstává otázka, čím je nahradit. Na závodech v Hostomicích nám kdosi ukazoval silikonové hadičky z Číny jednotné barvy. Po celkem dlouhém hledání jsem koupil 3 druhy (průřezy) k testování. Následně dokoupil do klubu 3 různé gumicuky. Bohužel, dodavatel tyto gumicuky nedodal ani v patřičné délce, ani v jednom kuse, takže jsem celkem dlouho reklamoval, až vyreklamoval dodání doplňující délku, ale gumicuky budou z několika svázaných kusů. Také se mi u jedné šarže stalo, že guma po několikanásobném použití “zkřečovatěla” a byť to na funkci nemá vliv, není to zcela ideální. Každopádně je to ale lepší než gumy koupené v Hobbyking, které sice mají modrou a červenou barvu, ale jsou naprosto nepoužitelné!

Ale zpět ke Slukám. Po pár startech, kdy katapulty byly naprosto perfektní s krásnou výškou jsme začali vymýšlet blbosti, jako přistání do ruky a podobně. Posléze jsme se rozhodli dát si soutěž podle pravidel SAM 95, tedy 4 starty, max. 300 sec, nejlepší tři se počítají. A ještě jsme si přidali přistání do asi pětimetrového kruhu z tmavší trávy, které jsme hodnotili 30 vteřinami navíc. Po prvním kole, které jsem s výrazným náskokem vyhrál, jsem si byl jistý vítězstvím. Honza sice dotahoval, ale i tak jsem si věřil. Přistání na cíl nebylo tak snadné, jak jsem si ze začátku myslel, a nakonec rozhodlo o vítězi. Bohužel pro mě…

Výkony jsou vidět v přiložené tabulce. Termika nebyla žádná.

1 start/přistání 2 start /přistání 3 start /přistání 4 start /přistání

Honza: 128/0 188/0 150/30 128/30 = 526

: 187/30 160/0 126/0 128/0 = 505

Na fotkách je vidět travnatý kruh pro přistání a detail zkřečovaného gumicuku. Úvodní foto je Sluka Franty Brože z loňského Sluka cupu.

V následujících dnech se má prudce ochladit, a tak si zalezeme k topení a třeba vytvoříme nějaký létající aparát :-). Tak nezoufejte, nic netrvá věčně, a i v těžkých časech se dá užít spousta hezkých chvil.

Přeji vám všem pevné zdraví!

Jiří Hruška, prezident SAM 95 Bohemia