Korespondenční soutěž větroňů – únorové kolo

Ahoj všem!

Přináším souhrn únorového kola naší Velké korespondenční soutěže větroňů. Na začátek musím říci, že začínám mít lehkou závislost na vašich příspěvcích. Sleduji email a nedočkavě čtu, co mi napíšete. Za to vám děkuji, je to super!

Tento měsíc to nejdříve vypadalo, že si většina bere pauzu. Dlouho se nedělo nic… První létání jsem svolal já, Jirka Hruška 😁 na Kladno. Na třináct zvacích sms jsem dostal jednu odpověď… fakt děsný. Nakonec se nás sešlo celkem dost, ale létali jsme jenom tři. Já, Honza a Zdeněk Pucholt. Abychom nemuseli natahovat dva gumicuky, vzali jsme si s Honzou Sluky a létali na jednom společném gumicuku společně s A2. Výkony nic moc, tedy výkon můj a Honzy, Zdeněk létal skvěle. Počasí bylo fantastické, asi nejhezčí den letošní zimy. Kdo nelétal, prohloupil. 

Týden na to létal v Jeseníku Zdeněk Hanáček a tentokrát vyměnil Žehrovice za Dagmar a to se cení! Dost se oteplilo, sníh a mráz vystřídala tráva a sluníčko. 

Jirka Hloušek s juniorem a Romanem Fouskem odjeli, týden po kladenské zimní pohádce, létat v dost nevlídném počasí na Ranou a kromě toho, že si tam zablbli a zavzpomínali na svá vojenská léta, udělali skvělé výsledky. Roman také přezbrojil a vyměnil Quickie za Čápa.

Ten samý víkend ještě létala západní sekce. Kluci létají s neokoukanými letadly, Martinův článek dal Jirka na web, tak jen přidávám krásné foto slovenského Havrana připraveného ke startu. Kdyby Jirka Veinfurt neměl zmjiovku ale beranici, řekl bych, že je to soustředění ruské reprezentace! 😁

Moravské duo Štěpán Kučera a František Machač létali o pár dní později a také se vytasili s novinkou – samokřídlem kategorie A2! Super počin a v tabulce výsledků je přidáno 50% ze součtu tří nejlepších časů (v kolonce fly off), neboť tak to u samokřídel říkají pravidla. Tedy pravidla pro volné modely, z našich RC pravidel to buď vypadlo, nebo naši kluboví předci nepředpokládali, že by někdo s RC samokřídlem soutěžil a nikdy to tam nedali. Článek od kluků přidávám…

Ahoj Jirko , 

tak jsme se konečně dostali k odlétání únorového kola. Snad pět krásných letových dní přešlo za tu dobu co jsme nemohli. Ono Covid mrcha byl proti, napřed karanténa, potom nemoc a nakonec znovu dorazit karanténu. Naštěstí se to obešlo bez nějakých následků, ale člověk pořád není nějak svůj. K tomu jak jsme lítali. No to bych raději závodil s ponorkou nebo na kajaku. Sníh nikde a jenom voda. Naštěstí jsme našli jedno místečko kde se dalo vegetovat. Ale běžec, tak ten to vyžral naplno. Od ledu přes zbytky sněhu a kaluže vody, až po to věrné blátíčko. Taháme si navzájem, tak si nemohl žádný z nás stěžovat. Protože téměř nefoukalo, každý se bezva proběhl a to bláto až za ušima. 
Po odlítání OTVR jsem jenom tak pro zpestření vytáhl samokřídlo Ostříž II. Po zjištění, že se plochou vejde do A2-jek, jsme šli do toho. Na to aby jsme odlítali oba dva kolo už bylo pozdě Začínala padat mlha a viditelnost nic moc. Štěpán který nikdy samokřídlo neřídil, to chtěl zkusit. Natáhli jsme gumu a jeden let jsem mu dal na seznámení, jak a co. Výsledky nic valného, ale pro tu prču to stálo za to. Už to nenosilo a taky samokřídlo má mnohem horší klouzavost. Bylo to docela vzrůšo, ale stálo to za to. Krásné odpoledne…. 

Palo Rábek mi také poslal pár vět, které přikládám. Tentokrát napsal přímo poetickou oslavu jara kterou je radost si přečíst!

Dobrý večer.

Tak ku koncu mesiaca sa vyskytlo niekoľko pekných dní. Našťastie ten posledný pekný v rade, padol na dnes, teda piatok. Zobral som si voľno v práci a aj kolega sa uvoľnil z pracovných povinností skôr ako inokedy. A oplatilo sa. Počasie síce vo februári, ale teplotou 17 C a vzácnym slabučkým vetrom, čistokrvne jarné. Na oblohe okrem dravcov aj spievajúce škovránky a z okolitých polí sa ozývali aj nedočkavé čejky. Kto by povedal že pred dvoma týždňami bolo cez deň -7 C. Aj početné jazierka z lúky zmizli. Keď sme skončili súťažné lietanie, ovzdušie začalo nosiť- ale že nenormálne. Tak sme už nesúťažne robili spoločnosť dravcom až do stŕpnutia šije. Škoda že nás proticovidové opatrenia takto obmedzujú. Určite by nás bolo v súťaži násobne viac.

Poslední únorový čtvrtek se na Dobré (letiště Velká Dobrá u Kladna) sešel klan Bačinových aby také oni odlétali únorové kolo. Z pětičlenné rodiny chyběl ten nejzkušenější, nejstarší syn Radek, který měl školní povinnosti. I tak jim chvála! Dvě bytosti něžného pohlaví a nejmladší účastník soutěže!

A tradičně poslední příspěvek jsem dostal od Zdeňka Sýkory, který létal společně s Robertem Šmídkem. 

Únorové kolo je za námi. Několik borců se mi omluvilo pro COVID. Na všechny myslím a přeji jim bezproblémový průběh a brzké uzdravení. I přes tuto “marodku” jsme zaznamenali doposud největší účast v kategorii A2 (10 soutěžících) a úctyhodných 16 soutěžících v kategorii ARC. (😢 a to jsem se utěšoval, že mé chabé výsledky nevadí, protože bude málo soutěžících…) 

Ve startovním poli se objevilo několik nových modelů a to je skvělé. Mě osobně nejvíc zaujalo samokřídlo Ostříž 2. Také Martin Křesadlo učí létat samokřídlo a tak se třeba objeví někdy příště ve výsledkové listině ARC.

Ještě mi dovolte pár slov k pravidlům… s modely v měřítku 1:1, bez  změn konstrukce a profilů, létáme 4 starty. Když prvními třemi lety nalétnete tři maxy, čtvrtý start je jakoby fly off bez omezení doby letu. Když celkově třetí max nalétnete ve svém čtvrtém soutěžním letu, letíte ještě pátý let, opět fly off bez omezení doby letu. Když tři maxy ze čtyř letů nenalétnete, počítají se vám tři nejdelší lety. Prostě stejně jako na každé regulérní soutěži SAM 95. Při pohledu na výsledkovou tabulku je zřejmé, že určité rezervy v taktice ještě jsou, ale jak jsem již psal, hlavním účelem této akce je jít si zalétat s větroněm, nejlépe ne sám a svým příspěvkem a fotkou potěšit nás ostatní. 

Děkuji moc všem zúčastněným a těším se na vás všechny v březnu!

Jiří Hruška 🍐