Jak na dřevěnou vrtuli jako úplný začátečník

Několikrát, mě napadlo postavit volný model poháněný gumou. Postavit model jsem věřil, že zvládnu, potáhnout jej také, ale co vrtule?

Obejít dřevěnou vrtuli koupenou plastovou by asi nejak šlo, ale……

A právě to ,,ALE´´ bylo rozhodující a myšlenka stavby gumáčku odložena.

Na posledním společném létání volných modelů v Jihlavě se myšlenka na volňáska na gumu znovu oživila.

Samozřejmě jsem tam zabředl do debaty s Mírou Dvořáčkem a panem Lubomírem Koutným. Pan Koutný mi prozradil , že vše o gumácích sepsal v knize Modely letadel s gumovým pohonem a Mira vypustil větu, která je z tohoto povídání nejpodstatnější! 

 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE ZAČÍT!!!

Tak jsem začal, došel jsem do městské knihovny a vypůjčil si výše uvedenou knihu pana Lubomíra Koutného. Za večer ji přelouskal a nejvice se věnoval právě kapitole o vrtulich. V knize je několik druhů vrtulí, každá je vhodná k jinak velkému modelu. Já zvolil pro můj model vrtuli nejmenší. Výkres zkopíroval normálně a zrcadlově a ještě o 10% zmenšil, aby vrtule měla stejný průměr (140mm) jako má vrtule na výkresu modelu Jupiter Comet, který stavím.

V dílně jsem ze dvou prkének lehké balsy 6 mm a jednoho balsového prkénka 2mm slepil vteřinovým lepidlem špalíček tloušťky 14mm. Nalepil na ně papírové šablony a oříznul.

Následovalo ořezání přebytečné balsy lámacím nožem. Doporučuji začít zadní stranou vrtule, ta je totiž bez profilu a je tedy rovna. Pak až jsem se pustil do ořezání horní strany listů vrtule tam uz je třeba malinko myslet na to, že vrtulový list má profil. Není třeba chvátat. Následovalo broušení 250 brusným papírem. Najednou mi začala v ruce růst opravdová vrtule, kterou jsem finálně brousil 500 brusným papírem. 

Věřím , že přiložené fotografie budou výmluvnější.

Vrtuli budu ještě lakovat bezbarvým lakem.

To nejdůležitější nakonec. Opravdu to jde!!!!! Opravdu se toho nemusíte bát!!!!

Jasně první ,druhá a ani pátá vrtule nebude úplně dokonalá , ale určitě bude nějak fungovat a o to jde!!!

…….a určitě na sebe budete pyšní tak jako jsem ja teď na sebe

S pozdravem Martin Hurda