Dr. György Benedek – malý velký závodník

Při zpracování článku o Fredovi Militkym vyklíčila myšlenka se podívat i na Dr. György Benedeka, který velkou měrou posouval modelářský sport kupředu. Původně jsem vůbec netušil, že něco takového budu psát, ale narazil jsem na něco pro mne překvapivého – spojení Benedek -Militky. Pak to již byla otázka spousty hodin sběru materiálů, fotografií a článků a jejich postupných překladů. Oprášil jsem maďarštinu, tedy vzpomněl si na několik maďarských výrazů a slovních spojení a vrhl se do toho. (Berte mne s rezervou, maďarsky umím pouze životně důležitá spojení – vigyázz a kutya harap a piros bicykli…).

György (čti Děrď) se narodil před 100 lety 18. července 1921. Modeláři v Maďarsku by tedy měli letos vzpomínat na velkou osobnost jejich modelářského sportu. Stejně tak v Německu by měli vzpomenout sto let Freda Militkyho, a současně u nás vzpomínáme na Radoslava Čížka.

Rozkrájel jsem článek na drobné kapitoly, nechtěl jsem stvořit jenom životopis, tedy narodil se, žil a umřel. Vzal jsem to tak, že György měl pestrý a plodný život a třebaže to asi nebyla jednoduchá osobnost, je potřeba na jednotlivé dovednosti poukázat a vyzdvihnout je.

Benedek vědec

Jakmile v polovině 20. let pokročila konstrukce modelů letadel od dvouplošníků k jednoplošníkům pokrytým naolejovaným hedvábím, téměř všechna křídla modelu měla profily vyvinuté pro skutečná letadla, která fungovala při mnohem vyšším počtu Reynoldsových čísel než jakýkoli model. Typické byly profily jako RAF 32, NACA 6409 a Clark Y, často o tloušťce 12 nebo 14%.

Ten, kdo se tehdy nejvíce snažil navrhovat profily vhodné pro let s nízkým počtem Reynoldsových čísel, byl Maďar György Benedek. V roce 1942 Benedek četl knihu Aerodynamik des Flugmodells od F.W. Schmitze, který objasňoval, že aerodynamika na křídle ve velikosti modelu se výrazně liší od velkých letadel dosahující vyšších rychlostí a křídly s větší nosnou plochou. Schmitz poprvé poukázal na vliv nízkého Reynoldsova čísla. György se rozhodl problém vyřešit; studoval letecké inženýrství na budapešťské technické univerzitě a promoval v roce 1943. V té době využil nízkorychlostní větrný tunel k provedení úvodních testů, které vedly k sérii profilů křídel, které nesou jeho jméno. Soustředil se na Reynoldsova čísla mezi 15–60 000. Použil dvě matematicky konstruované paraboly k vytvoření základní linie prohnutí a přidal k ní symetrickou horní linku s největší tloušťkou na jedné třetině profilu. Profesor Schmitz navrhl poloměr náběžné hrany 0,4% pro tloušťku 3% a 0,7% pro 60%, ale Benedekovy profily měly k vytvoření turbulence ostřejší náběžnou hranu. Do konce února 1944 měl konečnou sérii 29 profilů křídel.

Gyorgy se svými profily v osmdesátých letech. Na níže uvedených obrázcích jsou některé z jeho profilů vyzobrazeny.

Benedek rekordman

Pro Benedeka byla, i přes válku, 40. léta 20. století časem rekordů. V roce 1948, přesně 23.5., vytvořil rekord v nadmořské výšce 2364 metrů (7759 stop), což je rekord FAI, který existuje dodnes. Taktéž uletěl rekord ve vzdálenosti, a nakonec i rychlostní rekord upoutaného modelu s reaktivním pohonem, kdy rychlost se zastavila na údaji 281 km / h. Pulzační motor k rychlostnímu modelu sám postavil.

Níže jsou uvedeny některé z jeho rekordů, které jsem dohledal v ročence Aeromodelleru.

Gumou poháněný rekordní model BM-1 uvedený v ročence Aeromodelleru 1949.

S modelem Mazeppa III vytvořil rekord FAI 281 km / h.

Benedek publikující

György byl členem redakční rady časopisu Ifjú Repülõ (Mladý letec), který začal vycházet v prosinci 1941 a objevoval se až do prosince 1944, a tak byly v tomto časopise jeho články často publikovány. Předtím pracoval pro modelářský sloupek v časopise Magyar Szárnyak (Maďarská křídla). Uvádím příklady z jeho redakční práce.

Výkres modelu určeného pro začátečníky:

Benedek zachraňující

V létě 1944 se náhodou setkal s Fredem Militkym, tehdejším německým vojákem v Budapešti. Zůstali v kontaktu i po válce, a v roce 1948 mu Benedek pomohl uprchnout z Československa na Západ. Militky, který později pracoval pro Graupnera vyrobil první volně létající model s elektrickým pohonem Silentius a tento model byl osazen profilem právě od Benedeka.


Benedek řídící

György v 50. letech pracoval v institutu Moki a byl zodpovědný za konstrukci vysoce úspěšného žhavicího motoru Moki S1, který se používá v rychlostních upoutaných modelech, a zajistil Maďarsku týmovou cenu na mistrovství světa v roce 1958 i mnoho dalších mezinárodních úspěchů. MOKI vedl od roku 1957.


Z továrny vycházely nejen kvalitní motory, které v tehdejším Československu chyběly, ale i stavebnice pro mládež.

Papírová A1 pro začínající modeláře

Později, koncem padesátých a začátkem šedesátých let, MOKI produkovala i radiem řízené modely, jejichž konstrukce též navrhoval Benedek. Jako v případě MOKI RV-2 na níže uvedeném obrázku.

Benedek přítelem imperialismu

V roce 1960 se na letišti Budaörs v Maďarsku konalo mistrovství světa v upoutaných modelech, kde soutěžilo 19 zemí. György byl organizátorem a hlavním rozhodčím. Americký modelář Bill Wisniewski poškodil při zkušebním letu motor a Benedek mu umožnil provést některé opravy v dílně Moki. Po skončení akce ho hlavní sportovní ředitel, polní maršál na ministerstvu armády, obvinil z toho, že je „přítelem imperialismu“, protože pomáhal americkému letci více než účastníkům lidových demokracií. Byl obviněn z „nepřijatelného chování proti socialistické sportovní morálce“ a nakonec vyloučen z modelářského svazu, a měl zakázáno létání.

Můžeme pouze spekulovat, zda György byl opravdu takový samaritán, nebo ta „nezištná pomoc“ nebyla trochu průmyslovou špionáží. Bill Wisniewski na tomto šampionátu použil poprvé na svých motorech laděné výfuky. Byla to příležitost se posunout ve znalostech o něco dál.

Přestože měl György Benedek z politických důvodů zakázáno modelářství v Maďarsku až do roku 1987, byl v roce 1982 oceněn diplomem CIAM Antonov za inovace. Na konci osmdesátých let ale „kletba“ nebyla tak silná, a tak György začal jezdit po soutěžích a věnovat se především modelům s motorky na Co2. Rehabilitován byl v roce 1987.

György diskutuje o profilu křídel v roce 1981 s budoucím mistrem světa F1A Mikeem Fanthamem.

Benedek závodník

György, ač menší postavou, byl velký a náruživý závodník. Jeho konstrukce byly účelové a zajišťovaly dostatečnou výkonnost. Věnoval se jak modelům halovým, větroňům, motorovým modelům, gumákům a také upoutancům.

Zde jsou výsledky ze soutěží ve čtyřicátých létech, kdy studoval na Gymnásiu

Níže uvádíme jeho konstrukce, jak byly postupně publikovány v maďarských časopisech (Ifjú Repülõ), případně i v zahraničí.

Jeho pokojový model vyšel i v ročence Aeromodelleru 1958- 1959

V padesátých létech byly jeho doménou gumáky. Na fotografii ze MMS 1956 je vyfotografován společně s Radoslavem Čížkem a Rusem Matvejevem.

Dle komentáře v Aeromodelleru měl Benedek model poháněný dvěma svazky, Matvejev model postavený pravděpodobně z bambusu nebo pedigu-doslovný překlad-z trávy. Radoslav Čížek měl model konvenční, ale jak je vidět spolehlivý. Fotka je asi „umělecky lepší“ než fotka z Leteckého modeláře viz níže.

A ještě do třetice, ta samá skupina

V roce 1958 na Mistrovství světa ve Wakefildech obsadil Benedek 5 místo. György se podílel na úspěchu Maďarského týmu, který obsadil první místo. Radoslav se dělil o 16. místo s dalším maďarským reprezentantem a 18. byl František Dvořák.

Plánek jeho modelu BM-12 vyšel v Aeromodelleru číslo 12 v roce 1958

Zjednodušený plánek pak v Leteckém modeláři číslo 11 v roce 1958. Autorem plánku je Radoslav Čížek.

Po vynucené modelářské pauze nastala nová doba. György začal opět navrhovat modely a zabývat se motory. Tentokráte však na CO2. Začal se zúčastňovat různých závodů, i mezinárodních. Kontrola orgány Janose Kádára již nebyla tak silná. Začal jezdit do ČSSR na Memoriál Jiřího Smoly.

V modeláři se tak začaly objevovat opět články, ve kterých autoři popisovali jeho počínání.

Zde je velký článek o Memeoriálu Jiřího Smoly z Modeláře číslo 11 z roku 1987. Ještě je nutné podotknout, že György měl na závodech stan, ve kterém skladoval modely. Jeho počínání je popsáno v článku z Memoriálu Jiřího Smoly výše. Možná tam byla nějaká finta s podchlazením nádržky. Ale to už je dávno. Celé to svědčí o dvou věcech. Byl srdcem veliký závodník ale vždy se díval na své létání převážně jako vědec.

Níže uvádíme fotografii ze stejného čísla časopisu, kde je vidět Benedekův model Julián, později nakreslený Radoslavem Čížkem.

Článek uvedený v Modeláři číslo 9 1988 popisuje klání se syfoňáky v Maďarsku.

Zde je článek Radoslava Čížka, který nakreslil jednoduchý plánek modelu Julián.

Epilog

Jednoho dne se na FAI-CIAM objevila zpráva, kterou zasílal maďarský delegát Andras Ree.

Mám velmi smutnou povinnost vás informovat, že odešlo skvělé jméno v leteckém modelářství.

Dr. Gyorgy (Georges) BENEDEK skonal dne 19. dubna 2004 v 83. roce svého plodného života.

Jeden z jeho mezinárodních rekordů (Č. ​​103, volný kluzák, výška 2364 m) platí stále, už od roku 1948.

V roce 1957 založil a asi 5 let vedl podnik, který vyráběl úspěšné motory MOKI. V roce 1987, kdy politické změny již byly ve vzduchu, byl rehabilitován a znovu se aktivně podílel na vývoji plynových motorů na CO2 a zavedení třídy F1K.

Byl držitelem diplomu FAI-CIAM Antonov za své technické inovace.

Nebyl jednoduchá osobnost.

Bude navždy chybět, ale my všichni si jej budeme pamatovat a mnozí z nás budou používat plody jeho práce v leteckém modelování ještě po dlouhou dobu. Se smutným pozdravem
Dr. Andras Ree

Autor Jiří Hloušek

Zdroj:

Časopisy Modelář, Ročenky Aeromodeller, Ifjú Repülõ, Modellezés

Materiály FAI, CIAM Flyer

Stránky outerzone

Článek Martin Dilly – GYÖRGY BENEDEK – PIONEER OF AIRFOILS FOR LOW REYNOLDS NUMBERS

Http://users.atw.hu/sry/B6356b.htm

http://users.atw.hu/sry/B753662g.htm

http://jborjan.uw.hu/modellezes/emlek/benedek/benedek01.htm článek Benedek Györgyre emlékezünk.

Article „The History of MOKI“  © Adrian C. Duncan & Somogyi Ferenc, first published February 2015