Až se duben zeptá…

Tak pánové, žádné otálení! Až se duben zeptá, kdy jsi létal korespondenční soutěž Jirko? Řeknu – hned první neděli! V sobotu přešla studená fronta. Po ní je vždy instabilní povětří. Ve čtyři jsem se vrátil z tůry a ještě jsem neměl dost. Při pohledu do mobilu, na hroutící se počasí v dalších dnech, mě napadla šílená myšlenka – vrazíme na letiště a zalítáme si velké větroně. Naštěstí je Honza zvyklý a většinou reaguje kladně. Takže jsme sbalili Luňáka a Sokola, baterky jsme neřešili a věřili, že budou od minula ok a vyrazili jsme na Dobrou. Plocha profesionálně vyhřebelcovaná, srovnaná. To bude travička! Vítr nestálý, foukalo přímo do směru dráhy 31. Natáhli jsme gumicuk a bez přípravy se vrhli do létání. Začal Honza s Luňákem na slabší gumě. První start max! To už se mu dlouho nepovedlo. Následovaly další tři krásné lety. Potom jsem do sestavy přidal další gumu a vrhnul Sokola do vzduchu. Trochu jsem bojoval s řízením, ale lepšil jsem se každým startem. Poslední start jsem trefil do stoupáku. Honza po naměření maxu vzal Luňáka a střelil ho pod mě. Společně jsme létali ještě dalších deset minut, prostě krása zakončená přistáním Sokola do ruky. Sbalili jsem gumicuk, Honza modely a jeli nadšení domů.

Doma jsme se vrhli do pletení pomlázek, fotku přidávat nebudu, neb výsledek je opravdu šílený :-). Když bylo hotovo, elektrikářská páska došla, zavolal Jirka Hloušek, že jde na Dobrou zalétávat Žehrovice. Tak jsme skočili do auta a ještě jednou vyrazili na letiště. Jirka už tam byl. Jeho Žehrovice 2 létaly od začátku krásně. Došlo i na několik startů na šňůře, kterou jsme přivezli a na závěr dne, po západu slunce si ještě trochu zaběhali.

Neděle se povedla. Více takových dní!

Jirka Hruška 🍐